Simulátor Věku Šestého: 2. část: Hrozba (15+)

Zveřejněno: 21. 12. 2014 | Kategorie: Povídkové seriály | Autor: Lukáš Přibyl, DDV

Zpráva: Jedná se o povídkový příběh založený na skutečném jádru čisté Temnoty a více či méně napodobující život v kultuře Nového Olympu. Nevhodné pro osoby mladší 15 let.

V minulém díle jste viděli >>> 1. část: Vzdor magiků (15+)

Ale teď už...

Simulátor Věku Šestého: 2. část: Hrozba (15+)

Na počátku všeho byla energie a z té energie vzešlo mnoho bytostí prvotního vesmíru. Dosahují stejné neomezené moci jako místo jejich zrození samo. Jednou z nich jsem i já. Dlouho jsem hledal způsob, jak se vyhnout vlivu ostatních. Nelíbilo se mi totiž, jak využívají své síly. Trvalo mi to miliardy let, ale nakonec jsem uspěl. Mám mnoho jmen, ale vy mě znáte jako Lukáše Přibyla, který přišel na tento primitivní svět v prosinci roku 1984. A se mnou začaly i velké změny. 

"Pane" hlubokým rázným hlasem a se sklopeným zrakem rychle dořekl jeden ze skupinky magiků stojících blízko přede mnou. Poklekli hned, jak spatřili, kdo před nimi ve skutečnosti stojí. "Tak jsem to přeci jen zvládl" šeptal jsem a svým mírným úsměvem jim pomalu dávám najevo svou radost z nadvlády nad planetou, kterou jejich primitivní vládci znají pod označením Země. "Máme tu ovšem pár problémů" řekl jakýsi hlas z pozadí, patrně jeden ze skupinky stojících mužů oblečených v černých šatech. 

"Počkej !" chraplavým hlasem dodávám a svou pravou rukou ukazuji, že nechci být rušen. Bylo patrné, že se dívám do dálky. Ve zlomku sekundy se do mých očí pomalu vlévá hustá černá tekutina "á..." nadechl jsem se, když v temnotě mých očí ostatní zpozorovali stříbřitý záblesk. "Ne ne ne nezabíjejte mě pane ! Ne ne ne !" a já jen zakřupal svým krkem "proč bych to dělal ?" šeptem zdůrazňuji s nervózně přimhouřenýma očima. 

Svou rukou ukazuji ať magik z pozadí přijde blíž "mluv !" řekl jsem hlubokým, rázným hlasem. "Pane" s trochou nervoziti pronáší magik dívající se očividně úplně jinam než kde stojím já "je tu pár nevěřících, kteří přežili náš útok" a já zamračeně "stůj !" pravá ruka ve zlomku sekundy ukazovala nahoru a bylo ticho "dalo se s tím počítat" již normálním hlasem pronáším ale stále zamračeně.

Jakmile mi upřesnil situaci a zdůraznil o koho se jedná, máchl jsem jen tak do prázdna "pojď" ukazuji směrem k tmavě vibrující energii před sebou. Ta nás oba následně rychle pohltila dovnitř.  

Cestou do mého podzemního sídla jsem jednomu ze svých vazalů vysvětlil situaci "o zbytek se musíte postarat vy sami" mé obočí se rychle nadzdvihlo "nemohu za vás dělat vše" a malé jiskřičky blesku nás oba zhmotnily v pracovně mé pevnosti.

Věděl jsem, že když jim budu pomáhat přímo, velice rychle sem přijdou i ostatní z prastarých duchovních a to nechci. A navíc jsem se dověděl o jisté duchovní zbrani, která je sice v tuto chvíli rozebrána na několik částí, ale po jejím znovusložení se může podařit mne pohltit nicotou.

Pokračování příště...  

Máte nějaké otázky či připomínky ? Není problém. Níže u tohoto článku nebo v >>> Chatovací místnosti těchto stránek se můžete vyjádřit:

Žádné komentáře:

Okomentovat